TISKÉ STĚNY


Severně od obce Tisá se tyčí výrazná skalní hradba, která představuje nejzápadnější výběžek pískovcové tabule vzniklé asi před 90 miliony lety v křídovém období druhohor. 

Její povrch dosahuje výšky 613 m n. m. a je součástí chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Na severní straně byl masiv kvádrových pískovců rozrušen erozně denudačními procesy do četných sloupů, věží a stěn s mnoha roklemi, soutěskami, převisy a jeskyňkami. Turisticky nejvýznamnější oblast se nazývá Tiské stěny, méně známé jsou nedaleké Rájecké a Ostrovské stěny.
Do roku 1918 byl do zdejšího nepřehledného terénu vstup možný jen s místním průvodcem. Ale již o deset let později uvádí knížka o děčínském panství:

Velké tiské stěny

Tiské stěny jako významnou turistickou oblast. Později došlo k upravení stezek a turistickému značení. V roce 1996 byly Tiské stěny prohlášeny Přírodní památkou. V současnosti skalním městem prochází také naučná stezka se sedmi zastávkami věnovanými převážně geologii území. Na příkladu Janusovy hlavy třeba seznamuje s mechanismem větrání skal, jinde ukazuje železité inkrustace, různé skalní mikrotvary a reliéfovou výzdobu stěn.
Mezi Turistickou chatou a vstupním areálem vede přímá cesta po hřebeni skal, ze kterého je pěkný výhled do vnitrozemí i na Krušné hory. Skály se dělí na dvě části – Velké stěn
V dřívějších dobách se jako varování před zlými skřítky vyprávěla legenda o šlechtici Leduquinovi. Za Francouzské revoluce tento muž uprchl z rodné Francie a náhodou dorazil do Tiských stěn. Přinesl si s sebou velký rodinný poklad a mezi skalami ho zakopal. Když si ho však chtěl později vyzvednout, v labyrintu skal bloudil dlouhá léta, až se z toho pomátl, a místo nikdy nenašel. Poklad prý hlídají zlí skřítkové, kteří každému, kdo přijde poklad hledat, nasypou do kapes bludné koření. Potom se už takový člověk nikdy ze zajetí skal nedostane.y s 56 označenými skalními útvary a malé stěny s 19 útvary. K nejznámějším patří například Slon (u pokladny), Želva (nedaleko Turistické chaty), Sťatý major, Doktor nebo Napoleonova bota. Vzácností jsou Úly – sloupy s pravidelným kopulovitým vrcholkem, připomínající slaměné úly. Skalní město je častým cílem horolezců. První sportovní výstupy se uskutečnily v srpnu 1907 na Sloní sloup a věž Mumii.
Zdroj: KOCOUREK, Jaroslav a kol. Proč být hrdý, že jsem Čech. Praha: Nakladatelství freytagberndt, 2010. 1. vydání. ISBN 978-80-7445-057-0. Str. 228 – 229.
Redakčně upraveno.